Evropa potřebuje skutečnou zelenou dohodu!

Po více než 13 letech převezme Spolková republika Německo dne 1. července 2020 opět předsednictví Rady Evropské unie. V roce 2007 byla EU na křižovatce. Francie a Nizozemsko v referendech odmítly Ústavní smlouvu EU a bylo na Německu, aby vdechlo nový život ústavnímu procesu, který později dal vzniknout přelomové Lisabonské smlouvě.

EU by mohla z krize vyjít silnější

V roce 2020 se Evropská unie opět nachází na křižovatce, ta má ale velmi odlišnou povahu: pandemie koronaviru přivedla Evropu do bezprecedentního klidového stavu, což bude mít ekonomické důsledky, které dosud nelze předvídat. Po první fázi nekoordinovaných reakcí ze strany členských států Evropská komise nyní předložila návrh programu obnovy (#nextgenerationEU), který vzbudil velké naděje v těch, kteří byli krizí obzvláště těžce zasaženi. Je založen na iniciativě, kterou dříve oznámili francouzský prezident Macron a německá kancléřka Merkel. Návrh, který schválil Evropský parlament, teď musí projednat Rada spolu s víceletým finančním rámcem. Evropě by návrh umožnil vyjít z krize ekonomicky a politicky silnější než předtím.

Času není nazbyt, jelikož významné ohrožení již přišlo, jen ho dočasně zastínila zdravotnická krize. Účinky nekontrolované klimatické změny se projevují již teď. V roce 2020, stejně jako v letních obdobích 2018 a 2019, téměř nepršelo. Téměř celá Evropa se peče jako v troubě. Zatímco koronavirus a hospodářská krize stále zuří, klimatická krize nečeká. K zastavení klimatické změny musí Evropa přejít na důslednou zelenou ekonomiku, aniž by zanedbávala sociální otázky. A to je přesně to, co má program obnovy potenciál udělat.

Ihned po nástupu do úřadu Evropská komise vedená Ursulou von der Leyen uznala závažnost situace. Předložila „Zelenou evropskou dohodu“ a také navrhla „zelené investice“ pro příští rozpočet EU. Ani jeden z těchto projektů nemá blízko k uskutečnění – to, že má něco v názvu "zelená", ještě neznamená, že to skutečně zelené je.

Boj proti ekonomické a klimatické krizi současně

V souvislosti s důsledky koronavirové krize sílí hlasy, které argumentují proti „zatěžování“ podniků politikou v oblasti klimatu. Žádají, aby hospodářská politika byla šedá, nikoli zelená. To samo o sobě je ale nedorozumění, které má své následky: existuje dostatek důkazů, že mezi ekologií a ekonomikou není rozpor a že se mohou vzájemně podporovat. Zelené investice by mohly zvýšit evropskou produktivitu, která po celá desetiletí klesá. Ochrana klimatu nabízí nové obchodní modely a vytváří pracovní místa – inovativní společnosti přispívají k přechodu na zelenou ekonomiku. Skutečnost, že to funguje, dokazuje nedávná studie Oxfordské univerzity, která analyzovala 700 fiskálních stimulačních opatření. Bylo zjištěno, že zelené projekty vytvářejí více pracovních míst, přinášejí vyšší krátkodobé výnosy za utracený dolar a vedou ke zvýšeným dlouhodobým úsporám nákladů ve srovnání s tradičními fiskálními stimuly.

Z tohoto důvodu má německé předsednictví Rady před sebou historický úkol: se skutečnou zelenou dohodou by mohlo vyřešit hospodářskou a klimatickou krizi současně. K dosažení tohoto cíle by musely být miliardy eur, které se v současnosti pumpují do evropské ekonomiky, vynaloženy na zavedení strukturálních reforem, aby se tak stanovil směr pro sociálně-ekologické tržní hospodářství. Skutečná zelená dohoda si žádá:

·         Zelené záruky: Program obnovy a rozpočet EU by měly být sladěny podle ekologických kritérií. Jinými slovy, každý, kdo dostává evropské peníze, by musel zaručit, že budou investovány udržitelně – jako předpoklad pro podporu z Bruselu.

·         Evropský energetický přechod: Evropa potřebuje masivní, plošné rozšíření obnovitelných energií. K přechodu na zelenou vodíkovou ekonomiku by například bylo zapotřebí mnohem více energie vyrobené ze slunce, větru, vody a biomasy. Stejně tak jsou zapotřebí investice do zelených technologií budoucnosti. Dokument Německé akademie přírodních věd Leopoldina, známější jako Acatech, a Svazu německých akademií věd ukazuje, jak by to mohlo vypadat. Mezi jeho doporučení patří jasná výzva německému předsednictví Rady, aby zajistilo, že evropský energetický přechod budou doprovázet sankční mechanismy vůči blokádám ze strany států.

·         Evropský investiční plán pro udržitelnou infrastrukturu a průmysl: Další směr stanoví zelený přechod v odvětví dopravy a průmyslu. Evropa potřebuje energeticky efektivní investice do železniční a síťové infrastruktury, rychlejší přechod k elektrické mobilitě a pobídky pro průmysl, aby se přesunul k výrobním procesům, které jsou uhlíkově neutrální a šetří zdroje. To také dává příležitost nejmladším členům Evropské unie. V zemích, jako je Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko, by zelené investice a vytváření pracovních míst pomohly zastavit exodus mladých, vysoce kvalifikovaných lidí. Tak by evropská zelená dohoda prospěla nejen rozvinutým průmyslovým zemím, neboť klimatická krize ovlivňuje celou planetu a její řešení je výzvou pro celou Evropu.  

·         Udržitelná zemědělská politika: Společná zemědělská politika byla po mnoho let součástí problému, nikoli jeho řešení. Nový finanční rámec nabízí příležitost, aby se stala řešením. Německo musí převzít iniciativu a zdůraznit zaměření na dlouhodobé přínosy udržitelnosti pro celou společnost namísto krátkodobých zájmů zemědělského průmyslu. Jednání v této věci proběhnou během německého předsednictví Rady. Německá vláda musí konečně položit karty na stůl a vyslovit se jasně pro skloubení zelené zemědělské politiky s ekonomickou udržitelností ve prospěch malých a středních farem.

·         Sociálně-ekologická transformace: Historický model, na kterém je založena „Zelená dohoda pro Evropu“, New Deal Franklina D. Roosevelta ve 30. letech 20. století v USA, byl programem nejen reformy hospodářské politiky, ale také sociálně politické reformy. New Deal vytvořil nejen pracovní místa, ale také zavedl mnoho sociálních výdobytků, jako jsou odbory, minimální mzda, čtyřicetihodinový pracovní týden a důchodové a sociální pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Tyto úspěchy připomínají, že důkladnou transformaci musí doprovázet sociopolitická opatření. Skutečná zelená dohoda bude muset stát na pevných základech nejen ekologických, ale i sociálních. To je jediný způsob, jak dodržet příslib budoucí bezpečnosti a prosperity.

·         Digitální transformace: Zelených cílů v celém rozsahu bude možné dosáhnout pouze tehdy, když budou použity digitální technologie. Digitální transformace se proto musí zakládat na zelenějších způsobech výroby. To bude zahrnovat mnoho problémů, od zdrojů k otázkám politického řízení. Koronavirová krize ukázala potenciál digitalizace, ale také dala najevo, že v oblasti bezpečnosti a digitální spravedlnosti jsou obrovské mezery. Právě zde musí zelená evropská dohoda začít a propojit se s již zavedenými regulačními opatřeními.

·         A konečně, evropský zákon o ochraně klimatu: Všechny tyto cíle musí být zakotveny v evropském zákoně o ochraně klimatu za německého předsednictví Rady. Právně závazný rámec je nesmírně důležitou podmínkou. Podnikům a občanům to poskytne jistotu, která jim umožní provádět dlouhodobé plány a investice. Bez závazného právního rámce zůstane mnoho požadavků neurčitých a závislých na politickém oportunismu. Z tohoto důvodu musí německá vláda nasadit všechny páky, aby zajistila, že ochrana klimatu v EU bude zakotvena v zákoně.

Když Ursula von der Leyen představovala „Zelenou dohodu pro Evropu“, událost přirovnala k přistání člověka na měsíci. Takový patos je třeba podepřít konkrétními aktivitami a nezůstat jen u prázdných řečí. Ačkoli existuje značná opozice ze strany mnoha evropských vlád a různých průmyslových lobby, jasná většina evropských občanů je pro silnou evropskou klimatickou politiku.  V případě Německa to potvrzuje i průzkum zadaný Nadací Heinricha Bölla s názvem „Selbstverständlich Europäisch“ (Samozřejmě Evropanem): většina Němců je v budoucnu ochotna vyčlenit více peněz pro evropské investice –  zejména pod kolonkou klimatické politiky. Evropané chtějí skutečnou zelenou dohodu. Německému předsednictví Evropské rady se otevírá příležitost, aby využilo miliardy v programu obnovy k významným pokrokům v zelené dohodě.